3. až 4.března 2007
Na oslavu šťastného návratu cestovatelů
z letošní expedice konal se Africký večírek. Kromě všech čtyř cestovatelů se ho
účastnilo i několik obyčejných smrtelníků z řad příbuzných a známých. Já jako
správce webu a jeden ze sponzorů jsem obdržel osobní pozvání od samotného velitele výpravy.
Tím byl pochopitelně ing.Radovan (nebo že by to byla Alenka, kdo mě pozval?).
Mým dobrým zvykem je chodit na podobné akce minimálně o hodinu později,
takže jsem jaksi propásl projekci videa a fotek z Afriky. No nic, domluvím
si jednu soukromou přednášku. Nepřišel jsem ale o to hlavní, a sice o volnou
diskusi a následující volnou zábavu.
Ve zmiňované volné diskusi jsem vysledoval jako hlavní téma to, že na poušti
vůbec není snadné si někam odskočit. Zvláště když je cestovatel nucen si odskakovat
z nejrůznějších důvodů častěji.
Nejlepší nastalo kolem jedné hodiny po půlnoci. To se v poklidně spícím městečku
Hodice začalo ozývat dunění pravých afrických bubnů. Vášnivé bubnování bylo doprovázeno
stejně vášnivými zvuky, z některých úst (např. Venduliných) se tyto zvuky odvažuji
nazvat i zpěvem. Více o atmosféře večírku napoví několik necenzurovaných fotografií.
Na nich je zřejmé, že Radek úspěšně překonal zákeřnou malárii. To jen díky
dohledu místní lékařské kapacity a specialisty na tropické choroby MuDr. Havelky.